Vítejte na stránkách obce Obec Třebihošť.
Používáme cookies
Chceme, abyste sledovali vy nás, ne my vás. Pro správnou funkčnost webu nějaké cookies potřebujeme. Své nastavení cookies můžete změnit pomocí nastavení cookie.
Nastavení zobrazení

Perenská cesta

Smírčí kříže v katastru obcí Třebihošť a Horní Dehtov jsou ve vzdálenosti od 20 do 300 m od tzv. císařské cesty, která byla postavena asi za sedmileté války s Pruskem v letech 1756 až 1763 a táhla se po návrší od Kuksu přes Hřibojedy, Libotov, Zálesí, Čertovy hrady a zátluckými lesy k dehtovskému Záhorčí a spojila se v Horním Dehtově s cestou Brusnickou. Na Perných je cesta pojmenována podle Valdštejnova stavitele Giovanni Pieroniho, cesta znovu odbočuje ke zvičinským stráním. Spojovala tamnější bojiště a bojiště na Zálesí, odkud císař Josef II. nechal střílet na nepřátele za Labem. Na severních stráních jsou dosud znatelné zákopy, kde byla umístěna děla. Místní název „Na patriích“ pochází z původního „Na bateriích“.

Giovanni Battista Pieroni da Gagliano (1586  -  1654)

pocházející z Toskánska, rodák ze San Miniata u Florencie, žák B. Ammanatiho přišel do Čech přes Vídeň, popřípadě přes Rakousko. Jeho činnost je doložena v Praze již roku 1622. Kdy a v jakých souvislostech se objevil na Moravě není zatím známo. Poměrně nejpřesnější jsou informace o Pieroniho opevňovacích pracích na brněnském Špilberku v letech 1640 a 1648 a v Uherském Hradišti od roku 1644, při nichž projevil především své technické schopnosti. Pro přechodné údobí druhé čtvrti 17. století je nejvýznamnější jeho souběžná činnost v brtnickém zámku a sousedním paulánském klášteře od roku 1627 u Jihlavy.

V zámku se architektův podíl omezil patrně jen na adaptaci některých prostor. V klášteře na předhradí navrhl novostavbu konventu a podstatnou úpravu někdejšího luteránského kostela sv. Matouše, u něhož byl klášter založen. Pieroni je prvním projektantem, byť cizího původu, který otevřel nečetné a převážně nahodilé vztahy mezi architekturou Itálie a Čech. Také u Pieroniho je nesnadné přesněji zjistit slohové východisko jeho tvorby, a to nejen pro nedostatek autorsky zaručených prací, ale asi i pro značnou diferenciaci projevu. Patrně byl žákem některého z římských mistrů, který měl zase blízko k Vignolovi a Michalangelovi. Tento římský vliv byl však snad utlumen a modifikován některou ze severoitalských oblastí (asi Janovskou), přičenž nelze vyloučit ani podíl rakouského prostředí, v kterém se jakožto císařský a fortifikační inženýr často objevoval.

V roce 1624 císařský vojenský inženýr a specialista na pevnostní stavby Giovanni Pieroni přibyl mezi Valdštejnovy architekty. V Praze na Malé Straně byla Valdštejnem v roce 1623 zahájena stavba monumentálního paláce a za autora projektu bývá označován Andrea Spezza, na jeho dalších variantách se podíleli i Giovanni Battista Pieroni a Niccolo Sebregondi. V roce 1627 si uznání vysloužil Pieroni, protože se blížila k dokončení salla terena v zahradě budovaného paláce, stavěná podle jeho projektu.

Od roku 1630 působil v Jičíně, mezi vedoucí architekty patřil opět Niccolo Sebregondi, kontrolními úkoly a mimořádnou projekcí pověřoval Valdštejn Giovanni Pieroniho, který měl vévodovu plnou důvěru a byl jeho technickým a uměleckým poradcem. Řešení jičínského kostela sv. Jakuba Většího, jehož stavba byla zahájena v roce 1627, je shodná se stavbou pražské lodžie Valdštejnského paláce a ukazuje na jednoho a téhož architekta italského poklasického školení, Giovanni Pieroniho. Kostel byl v roce 1630 vyveden do výše druhého lešení, roku 1634 byla stavba přerušena.

Za tyto služby udělil Valdštejn v léno Velehrádek spolu s Červenými Poličany Giovannimu Pieroni. Dne 10. února 1629 učinil jako cizozemec manský slib v Jičíně, 30. března 1630 slib domácí a již 30. dubna 1630 dostává manský list a oba statky Velehrádek s Červenými Poličany se dvěma dvory s poli, lukami a vesnice Lanžov, Dehtov Dolení, Zábřezí, Doubravice a Trotina. V roce 1654 žádal krále Ferdinanda III. o propuštění Velehrádku a Červených Poličan z manství, ale zemřel ještě před obdržením propouštěcího listu.

V roce 1656 získali statky Velehrádek a Červené Poličany František a Václav Pieroni da Gagliano, synové Giovanni Pieroniho. Žádosti o propuštění statků z manství Ferdinand III. vyhověl a dne 26. dubna 1656 je jako svobodné dědictví pozůstavil. Synové museli statky pro dluhy prodat v dubnu 1657 Kryštofu Ferdinandu Kotulínskému z Kotulína a Křížkovic.

aktualizováno: 29. 4. 2021 23:24, OI admin

Novinky z Obce

Rekonstrukce silnice v Doubravici

aktualizace článku: 29. 5. 2022

  • Iva Gracíková
  • 129

Rekonstrukce bude provedena za částečné a úplné uzavírky. Před touto rekonstrukcí bude provedena oprava silnice Zábřezí - Dolní Dehtov.

Čarodějnice 2022

aktualizace galerie: 4. 5. 2022

  • Ivo Janeček