Původní dřevěný zvičinský kostelíček byl zasvěcen mistru Janu Husovi. V roce 1706 nachal majitel polčanského panství hrabě Ferdinand Kotulínský svým nákladem postavit nový, ranně barokní kostelík. Letopočet 1706 je dodnes patrný na podezdívce kostelíku na straně směrem k Brusnici a Mostku. Kostel je obdélníkového tvaru s věží na západě a je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.
Zvičinský kostelík
Nový kostelík stavebně dokončený v roce 1711 byl asi v roce 1740 vybaven oltářem z pískovce, uměleckou prací sochaře Františka Pacáka (1680 – 1757) spolupracovníka Matyáše Brauna. Pod postavou Boha Otce a ukřižovaného Krista je v popředí postava klečícího Jana Nepomuckého a po stranách jsou sochy Jana Křtitele a Jana Evangelisty. V době kolem roku 1760 byly po stranách na stěnách umístěny dřevěné konsoly se sochami svatých Janů: sv. Jana Papeže, sv. Jana Kapistrána, sv. Jana z Boha, sv. Ivana, sv. Jana Zlatoústého a sv. Jana Almužníka. Tyto nádherné plastiky jsou bohužel dnes někam (?) odstraněny a nahrazeny něčím novodobým keramickým.
Nový majitel poličanského panství František Xaver Czeczinkar, rytíř z Birnitz, dal do
kostela pamětní knihu jak lze soudit z prvního zápisu, když Zvičinu navštívil se svou rodinou 2. září 1825. Do této pamětní knihy se návštěvníci zapisovali po více než tři čtvrtiny století.
5. července 1873 za hrozného povětří o osmé hodině večerní uhodil blesk do věže zvičinského kostelíu a zapálil ji. Neštěstí bylo dovršeno, když se hořící věž zřítila na střechu kostela a ta se rovněž vznítila. Po celý rok trčely trosky kostelíku k obloze, pak byl provizorně opraven a opatřen nouzovou střechou. Až roku 1877 byla postavena nová věž a 19. září byla oprava skončena a oslavena bohoslužbou.